O potřebě optimistického myšlení v souvislosti nejen s hubnutím tu již bylo napsáno plno článků. Přesto se mnohým, co začnou s dietou, honí hlavou otázky typu – Má to smysl?, mnohdy častěji než kýžené optimistické formule.
Klíč je povětšinou ukrytý v motivaci, proč vlastně s dietou začínáme. Může jím být zdraví, partner i třeba jen nové plavky, v kterých se chceme líbit. Někdy je to svým způsobem i móda, diety dnes drží, kde kdo, tak v nás občas může začít hlodat červíček pochybností, zda bychom se také neměli na nějakou dietu dát, a zda už včera nebylo nakonec pozdě.
Na otázku, jestli to má smysl, nám ovšem nespolehlivěji odpoví váha, ač ji málokdo miluje, právě ta snadno odhalí, nakolik má hubnutí opravdu smysl. Bez složitých výpočtů BMI indexů a jiných zaručených ideálních hmotnostních parametrů, zjistíme, jak na tom jsme, srovnáme-li naši váhu s výškou.
Například, kdo je vysoký 170 centimetrů, váha 70 kilo by měla být ještě v normě, kila navíc už jsou nadváha, a těch je zapotřebí se zbavit, a to nejen na chvíli kvůli letní sezóně nebo novému příteli, ale nejlépe dlouhodobě, a kvůli sobě. Naopak je zbytečné týrat se hlady, a snažit se dostat na vysněných 50 kilo, pokud sice máme výšku modelky, ale vrozené dispozice prostě kypřejších tvarů.
Co se týká jídelníčku, pokud zrovna neshazuje akčně kila navíc, měl by být obecně, co nejzdravější, bez zbytečného přejídání, občas můžeme trochu zhřešit a hlavně nezapomínat na pohyb – pak by nám optimální váha měla zůstat i bez týrání se hlady.
ZP
