Dnes o významu psychiky slyšíme téměř ze všech stran, ať už se to týká odolnosti vůči různým nepříznivým vlivům, úspěchu v práci, spokojenosti ve vztazích, zdraví, či třeba právě hubnutí.
Je dokázáno, že když nějaké myšlence věříme, stává se pro nás pozvolna přesvědčením. Takovou železnou košilí zvyku, do které jsme oděni a těžko se jí zbavujeme. Naším omezujícím přesvědčením může být třeba – A stejně nikdy nezhubnu. Je to samozřejmě hloupost, pokud upravíme jídelníček, není možné nezhubnout.
Dalším oblíbeným typem je myšlenka – A stejně to dlouho nevydržím, a za chvíli se vrátím na původní váhu. I toto ale závisí jen na nás, postačí jídelníček upravit tak, aby nám jídlo chutnalo, bylo ho dostatek, a neměli jsme zapotřebí vracet se ke starým zvykům.
Další myšlenkou, která nás může držet zpátky je – A stejně nemám pro koho. I to je zřejmý nesmysl, přesto je to jeden z častých důvodů, proč se nám do hubnutí nechce. Hubneme ale především pro sebe, i hubené holky často nemají partnera, to s šířkou boků nemá nic společného.
Další známý argument je okřídleným úslovím – to co sníme, vypijeme a zažijeme, nám nikdo nevezme, tak proč si odpírat? Opět další zažitá asociace, že hubnutí musí být nutně o odříkání, přitom stačí nahradit jen některé nezdravé kousky za jiné, a směle se pustit do objevování chutí, které zároveň udělají dobře naší postavě i zdraví.
Nemám na to peníze – zaznívá nikoliv v poslední řadě. Pokud se plánujeme pustit do nějakých speciálních hubnoucích kůr nebo si pořídit různé preparáty, pak to nepochybně vypadá jako racionální argument.
Ale vytvořit levný a zdravý jídelníček se dá i pomocí běžných druhů ovoce a zeleniny a celozrnného pečiva, takže ve finále díky hubnutí ještě ušetříme.
ZP
